|
|
Altered morphology of white and grey matter in patients with Alzheimer disease and Schizophrenia on MRI
Lahutsina, Anastasiya ; Zach, Petr (vedoucí práce) ; Horáček, Jiří (oponent) ; Němcová, Veronika (oponent)
Velikost a tvar závitů (gyri) a žlábků (sulci) v oblasti přední cingulární kůry (ACC), zejména sulcus cinguli (CS) a sulcus paracingularis (PCS), představuje anatomický marker vývoje nervového systému. Odchylky ve vývoji in utero u schizofrenie lze sledovat pomocí morfometrie CS a PCS. V této studii jsme měřili délku CS, PCS a jejich segmentů na snímcích T1 MRI u 93 pacientů s první epizodou schizofrenie a u 42 zdravých kontrol. Kromě délky sulci byla u pacientů a kontrol porovnávána také frekvence výskytu a levopravá asymetrie CS/PCS. Distribuce morfotypů CS a PCS u pacientů se lišila od kontrol. Parcelovaný typ CS3a v levé hemisféře byl u pacientů delší (53,8 ± 25,7 mm oproti 32,7 ± 19,4 mm u kontrol, p < 0,05), zatímco u CS3c byl u kontrol naopak dlouhý (52,5 ± 22,5 mm oproti 36,2 ± 12,9 mm, n.s. u pacientů). Neparcelovaný PCS v pravé hemisféře byl delší u pacientů ve srovnání s kontrolami (19,4 ± 10,2 mm oproti 12,1 ± 12,4 mm, p < 0,001). Současná přítomnost PCS1 a CS1 v levé hemisféře a do jisté míry i v pravé hemisféře tedy může svědčit o vyšší pravděpodobnosti schizofrenie. Měření plochy nebo objemu hipokampu je v klinické praxi užitečné jako podpůrná pomůcka pro diagnostiku Alzheimerovy choroby. Vzhledem k tomu, že je časově náročné a není jednoduché, využívá se nepříliš často. Předkládáme...
|
|
|
Associations of morphometric and metabolic biomarkers with cognitive impairment in Alzheimer's disease and Lewy body dementias
Nedelská, Zuzana ; Hort, Jakub (vedoucí práce) ; Nevrlý, Martin (oponent) ; Dušek, Petr (oponent)
Asociace morfometrických a metabolických biomarkerů s kognitivním postižením u Lewy body a Alzheimerovy demence Abstrakt Syndrom demence představuje významnou zdravotnickou a socioekonomickou výzvu. Alzheimerova choroba (AD) je nejčastější příčinou demence. Demence s Lewyho tělísky (DLB) představuje druhou nejčastější neurodegenerativní demenci. Obě demence jsou však heterogenní množiny vyvíjející se v klinicko-patologickém kontinuu, přičemž tato kontinua se mohou vzájemně překrývat. Metody, které by umožnily vytipování či přímou identifikaci osob s rizikem rozvoje AD demence či DLB v časných klinických nebo dokonce preklinických stadiích jsou v centru zájmu. Včasné nefarmakologické a symptomatické farmakologické intervence či nově vyvíjené biologické formy terapie AD jsou účinnější v časnějších stadiích než u klinicky plně rozvinutého syndromu demence. Předpokladem pro efektivní intervenci je její zacílení na nejvíce vnímavou populaci, včasný záchyt, diferenciální diagnostika, pochopení průběhu nemoci a léčba komorbidit. První, obecná, část disertace je formou přehledného referátu o AD a DLB. Druhá, výzkumná, část práce shrnuje výsledky výzkumu autorky disertace. Hlavní cíle výzkumné práce byly tyto tři: za prvé, aplikace testů experimentální neuropsychologie jako potenciálních markerů časných stadií AD a...
|
|
|
Štítná žláza prasat
ŠTĚCHOVÁ, Petra
Štítná žláza je významný endokrinní orgán, který zasahuje do celé řady procesů v organizmu. Pro optimální produkci tyreoidálních hormonů je nezbytná dostatečná saturace zvířat jodem. Cílem bakalářské práce bylo zjistit zásobení jatečných prasat jodem a ve štítných žlázách vybraných jedinců také morfometrické parametry. Do studie bylo zařazeno 27 kastrovaných kříženců plemen česká landrase a pietrain. Obsah jodu v moči byl stanoven pomocí spektrofotometrické metody dle Sandell - Kolthoffa. Mikroskopicky byly stanoveny parametry štítné žlázy: délka, šířka, zevní a vnitřní plocha folikulů a výška tyreocytů. Bylo také zjištěno zastoupení jednotlivých velikostních kategorií folikulů. Průměrný obsah jodu v moči byl u sledované skupiny 350,8+-184,3 ug/l, maximum 608 ug/l a minimum 76 ug/l. Optimálně bylo saturováno jodem 44,44 % jedinců, u 11,11 % byl zjištěn deficit a u 44,44 % nadbytek jodu. Průměrná délka folikulu štítné žlázy byla 149,3+-64,8 um, šířka 105,9+-50,6 um, zevní plocha 16810,6+-18030,0 um2, vnitřní plocha 14318,4+-16985,2 um2 a výška tyreocytů 6,2+-2,6 um. Ve štítných žlázách byly zastoupeny z 9,4 % malé, z 62,8 % středních a z 27,8 % velké folikuly. Ve vybrané skupině jedinců byl prokázán dopad různé saturace zvířat jodem na veškeré sledované parametry štítných žláz.
|
|
|
Postnatální změny ledvin králíka
ROČEŇOVÁ, Adéla
Ledviny jsou hlavní exkreční orgán, který dokončuje morfologický a funkční vývoj v druhově odlišném postnatálním období života jedince. Tato bakalářská práce se zabývala morfometrickými a histologickými změnami ledvin králíků. Do studie bylo zařazeno 42 králíků plemene novozélandský bílý ve věku 0, 5, 10, 14, 19, 27, 32 dní. V tomto období byla stanovena délka, šířka a hmotnost ledvin a histologické změny a ve věku 14, 19, 27, 32 dní také délka, šířka, plocha a počet ledvinných tělísek. U novorozených králíků dosahovala průměrná délka ledvin 9,75+-0,66 mm a šířka 5,88+-0,78 mm. V průběhu 32 dní došlo k nárůstu délky o 117,44 % (21,2+-1,71 mm) a šířky o 144,90 % (14,4+-1,61 mm). Nejvýraznější nárůst délky a šířky ledvin proběhl v prvních 19 dnech života (délka 110,26 %, šířka 144,56 %). Průměrná hmotnost ledvin novorozeného králíka byla 0,25+-0,03 g a 32. den 2,40+-0,83 g. V ledvinách byla do 10 dní věku pozorována nefrogenní zóna a nefrony I. a II. typu. Do 19. dne se vyskytovaly nefrony typu III. Počátek diferenciace dřeně na vnitřní a vnější zónu byl zaznamenán v 10 dnech a ve 14 dnech byly zóny plně rozlišitelné. U 14denních jedinců byla průměrná délka ledvinných tělísek 55,10+-6,32 um, šířka 67,51+-8,91 um a plocha 3125,25+-778,99 um2. Ve 32 dnech dosahovala délka 76,90+-6,26 um, šířka 93,96+-6,10 um a plocha 5963,06+-851,05 um2. Mezi tělesnou hmotností a morfometrickými parametry ledvin byly zjištěny vysoké korelační koeficienty v rozmezí od 0,886 do 0,972. Mezi hmotností ledvin a morfometrickými parametry ledvinných tělísek byly též zjištěny vysoké korelační koeficienty. Mezi plochou a počtem tělísek byl shledán záporný koeficient (rxy = -0,997).
|
|
|
Účinnost vybraných postupů konzervace ryb na zachování morfometrických ukazatelů
VOGALOVÁ, Pavlína
Bakalářská práce se zabývá problematikou fixace a konzervace ryb. Pokusy na různé metody konzervace ryb jsou součástí mnohých vědeckých ichtyologických prací. Ve většině z nich se však využívá jedné z metod a následně, až na výjimky, není dostupnost porovnání s jinými postupy u stejného druhu ryb. Cílem této práce je seznámit se s metodami konzervace a fixace, které mají vliv na morfometrické parametry ryb. Teoretickou částí jsou postupy konzervace a fixace. Poté následuje vlastní pokus efektu konzervace v časové posloupnosti po dvou týdnech u vybraných druhů ryb, kde jsou sledovány a měřeny vybrané morfometrické parametry a jejich případné změny po dobu několika měsíců.
|
|
|
Morphometric disparity in European lineages of gobies (Gobiidae)
Bílá, Kristina Beatrix ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Frýdlová, Petra (oponent)
Hlaváči (Actinopterygii: Gobiiformes) jsou velmi pozoruhodnou skupinou ryb, nejen tím, že jsou druhově nejbohatším řádem kostnatých ryb (Teleostei), ale i tím, že dokázali kolonizovat nejrůznější typy prostředí. Díky tomu se u nich rozvinulo mnoho forem, lišících se svou morfologií. Cílem této práce bylo zjistit, zda u evropských evolučních linií hlaváčů díky opakované kolonizaci stejných typů mikrohabitatů došlo k vytvoření ekomorf, tj. zda je morfologie (tvar těla) ovlivněna nikou, a jakou roli hraje konvergentní evoluce v adaptaci na jednotlivé typy prostředí. K tomu jsem použila kvantifikaci a porovnání tvaru těla pomocí metod geometrické morfometrie. Výsledky této práce ukázaly, že u čtyř z šesti ekologických skupin studovaných hlaváčů došlo ke konvergentní evoluci a jejich tvar je ovlivněn prostředím, které obývají a jejich způsobem života, bez ohledu na příslušnost k linii a na fylogenetické vztahy. Konvergentní evoluce byla prokázána u hyperbentických, nektonických, mořských epibentických a sladkovodních epibentických druhů. Nebyla naopak prokázána u euryhalinních epibentických druhů, ani u kryptobentických druhů hlaváčů. Klíčová slova: geometrická morfometrie, konvergentní evoluce, adaptace, Gobiiformes
|
|
|
Experimentální model ventrální míšní léze u potkana.
Štěpánková, Kateřina ; Machová Urdzíková, Lucia (vedoucí práce) ; Martončíková, Marcela (oponent)
Poranění míchy (SCI, spinal cord injury) je poškození míšní tkáně, které způsobuje trvalé nebo dočasné změny motorických a senzorických funkcí. V humánní medicíně dochází k poranění míchy nejčastěji z ventrální strany, i přesto je většina modelů SCI provedena ze strany dorsální kvůli snazšímu chirurgickému přístupu. Cílem této práce bylo vyvinout klinicky relevantnější, snadno reprodukovatelný a poměrně finančně nenáročný model ventrální míšní léze u potkana, který co nejpřesněji napodobuje SCI u lidí od jeho patologie přes úplnost a úroveň léze až po regenerační mechanismy míšní tkáně. Pro samotný zákrok byl použit upravený 2F Fogartyho katétr, běžně využívaný pro embolektomii, který má na svém konci umístěný balónek. Balónek byl zaveden do anteriorního epidurálního prostoru skrz laminektomii na úrovni obratle Th10. Tím bylo dosaženo finální pozice balónku na úrovni obratle Th8 před fissura mediana anterior. Po správném umístění katétru byl balónek rychle nafouknut vodou na objem 10 μl nebo 15 μl po dobu 5 minut. Další dvě skupiny - laminektomie (odstranění oblouků obratlů na úrovni Th10) a katétr (umístění katétru do anteriorního epidurálního prostoru bez nafouknutí balónku) − sloužily jako kontroly. Motorické funkce byly vyhodnoceny na základě BBB testu a ladder walking testu. V BBB testu bylo...
|
|
|
Kraniometrická studie středoevropských populací bělozubek Crocidura suaveolens a C. leucodon (Mammalia: Soricomorpha)
Milerová, Petra ; Vohralík, Vladimír (vedoucí práce) ; Anděra, Miloš (oponent)
Mezidruhová a vnitrodruhová variabilita metrických znaků na lebce, spodní čelisti a zubech bělozubky šedé Crocidura suaveolens a bělozubky bělobřiché C. leucodon byla studována na materiálu 350 lebek a 465 mandibul bělozubek získaných rozborem vývržků sovy pálené ze čtyř oblastí ČR a jedné oblasti na jižním Slovensku. C. suaveolens byla přítomna ve všech studovaných oblastech, C. leucodon se s ní vyskytovala sympatricky pouze ve třech oblastech. Celkem bylo měřeno 21 rozměrů na kraniu, zubech a 4 rozměry na mandibule. Bylo zjištěno, že nejspolehlivějším znakem umožňujícím rozlišení lebek obou druhů je délka spodní řady zubů, v jednotlivých oblastech jejich sympatrického výskytu lze využít také vzdálenost mezi stoličkami M2 a šířku premoláru P4 . Lebky obou druhů lze také rozlišit pomocí bivariátních grafů s využitím délky a šířky premoláru P 4 a délky patra. Byla studována závislost lebečních rozměrů obou druhů na geoklimatických faktorech jako jsou zeměpisná délka, zeměpisná šířka, průměrná roční teplota, průměrný roční úhrn srážek. Bylo zjištěno, že variabilita menšího druhu bělozubky C. suaveolens je více ovlivněna geoklimatickými faktory, než variabilita větší C. leucodon. Velikost mandibuly i lebky a zubů C. suaveolens pozitivně koreluje s teplotou (což je v rozporu s Bergmannovým pravidlem) a...
|
|
|
Hydrologický režim vybraných jezer Vysokých Tater
Sankotová, Tereza ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Janský, Bohumír (oponent)
Diplomová práce se zabývá morfometrickou analýzou a hydrologickým režimem Skalnatého plesa a Hincových Ok, se zaměřením na roční kolísání jezerní hladiny ve sledovaném období 2011 - 2014. Dílčím cílem práce bylo batymetrické zmapování lokalit. U lokality Hincové Oká se jedná o první zmapování batymetrie vůbec. Sledované lokality z pohledu hydrologického režimu a kolísání jezerní hladiny vykazují zajímavé odlišnosti od většiny tatranských jezer, jejichž hydrologický režim je řízen srážkovými úhrny. Roční kulminace hladiny největšího jezera Hincových Ok je posunuta do jarních měsíců, příčinou kulminace hladiny v tomto období je tající sněhová pokrývka. V případě, že se více následujících dní po sobě nevyskytovaly srážky, Skalnaté pleso často vysychá, a to i během letních měsíců, kdy hladiny většiny tatranských jezer dosahují svých maximálních hodnot. Letní vysychání je však jen krátkodobé. Kolísání hladiny Skalnatého plesa je velmi dynamické. Po výrazné srážkové události hladina velmi strmě stoupá, v extrémních případech rychlostí až 0,14 m/hod. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Variabilita morfometrických charakteristik vybraných typů údolních sítí
Albert, Daniel ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Hartvich, Filip (oponent)
Bakalářská práce se zabývá morfometrickými charakteristikami používanými pro analýzy údolních sítí a porovnáním hodnot těchto charakteristik pro jednotlivé typy údolních sítí. Na základě rešerše odborné literatury byl vytvořen přehled morfometrických charakteristik a poté bylo pro účely srovnání vybráno těchto proměnných: váženého bifurkačního poměru, průměrného poměru délek, hustoty sítě, textury sítě, charakteristiky sítě a koeficientu zaoblení sítě. Ty byly vypočítány pro reálné typy údolních sítí z různých částí světa. Data byla získána vektorizací map těchto sítí v prostředí programu ArcGIS. Na závěr práce jsou výsledky konfrontovány s morfometrickou analýzou vybraných typů sítí v České republice. Klíčová slova: údolí, údolní síť, typy údolních sítí, geomorfometrie, morfometrická analýza, morfometrické charakteristiky, geomorfologie, bifurkační poměr, poměr délek, hustota sítě, textura sítě, charakteristika sítě, koeficient zaoblení sítě
|
host ::
RSS.